Vědomě experimentujte

Ležím na posteli, u nohou mi spí dvě lovecký fenky. Mám mezi schůzkami chvíli pauzu a moje hlava automaticky směřuje k tomu, jak těch 15 minut využít k další práci. Ale jsem unavený...

Na chvíli odložím telefon, v hlavě mi rezonuje věta, kterou jsem zahlédl v reklamě na diář: dělej toho méně, ale dělej to lépe. Už jsou to asi tři týdny, ale myslím na to relativně často. Občas mám pocit, že musím dělat každou věc, která mě napadne, nebo kterou zahlédnu u někoho jiného na profilu. Po pár týdnech si uvědomím, že jsem se na tom zkoušení několika věcí naráz naprosto uvařil. Snažím se teď razit jednoduší přístup – vědomé experimentování.

Nebojím se pustit do nových nápadů, ale musím vědět, co od nich očekávám – kolik energie jsem novým impulsům reálně schopen věnovat, kolik peněz a času do toho investuju, abych nebyl zklamaný, když to nevyjde. Naposledy jsem si to uvědomil včera v noci, kdy jsem upravoval texty v novém ebooku, pořád mi tam některé části totiž nešly přes pusu. Vzápětí mi došlo, že se snažím vyrobit něco, co nesedí s mým profesním cílem a nejspíš si to ani nenajde čtenáře.

Přípravu ebooku jsem už zahodil, ale k té klíčové myšlence se vracím často. Není nic špatného na tom se občas prostě zastavit, rozhlédnout se a připomenout si, že jsem na dobré cestě. Nebo si naopak uvědomit, že jsem ve spěchu sešel z původního plánu a trochu bloudím. Nebo si všimnu, že běžím tak rychle, až je krajina kolem celá rozmazaná a já vnímám jen vlastní adrenalin. Snažím se teď jen více respektovat to moje tempo, pomalejší, pečlivější, klidnější. Podobně jako oddechují ty moje psí holky.