Jak nám mělo AI usnadnit práci

Včera proběhla obří konference I/O od Googlu, kterou pořádá už několik let. Představil na ní spoustu opravdu zajímavých novinek – od 3D konferenčních hovorů, přes AI model, co vyrábí videa se zvukem i hlasy s přízvuky, až po projekt Astra, který jako vlajková loď ukazuje, kam by se AI mohlo jednoho dostat.

Všechno je to boží, ale nemohl jsem se ubránit pocitu, kam jsme se během posledních dvou tří let dostali. Místo produktů a služeb, které by v dnešní době mohli usnadnit životy mnoha lidí, na které se obvykle zapomíná, se soustředíme jen na čtení tiskových zpráv technologických firem, které informují o novinkách v jejich novém, dalším chaoticky pojmenovaném AI modelu.

Uvědomuju si, že generativní umělá inteligence v dnešní době pomáhá ve spoustě odvětí, šetří čas i mentální kapacitu. Ale její zavedení do praxe jsem si popravdě představoval trochu jinak. Kde jsou ty skutečné inovace, kde je tato AI uvedená v praxi, kde skutečně mění životy? Asi mám jen špatně nastavené novinky, ale moc takových zpráv nevidím. Představuju si, jak AI vyhodnotí rentgen a na jeho základě 3D tiskárna vyrobí nový kyčelní kloub, který by jinak vysoustružit nešel. Nebo zrychlení procesů v různých administrativních procesech, kdy AI může pomoc s ověřením jinak složitých dokumentech.

Víte, jak to myslím? A pokud jo, víte o něčem takovém? A mohli byste mi to, prosím, dát vědět?

Na jednu stranu mám radost, že se teď každý měsíc posouváme dál a dál, ale masové využití AI také znamená větší vytížení serverů, víc vody, které je musí chladit a víc energie ze zdrojů, kterých ubývá. A mezitím byl největší hit posledních týdnů, že internet zaplavili obrázky ve stylu studia Ghibli, které jsou jak legálně, tak morálně dost na hraně.

Nenechte se mýlit, pořád jsem velkým ambasadorem a fanouškem umělé inteligence. Těším se na to, co všechno přinese a v čem bude šetřit čas. Ale trochu si zoufám nad tím, že místo toho, abych ji dokázal aplikovat v praxi a reálně tím někomu usnadnil život, probírám se jen novinkami, které mě moc nezajímají a zkouším, jestli teda ten komunikační plán už bude (konečně) dávat smysl, nebo bude jednoduší ho vytvořit po svém.

Včera na mě padnul pocit trochu dada zmaru, jestli jsem se sám nestal sluhou všech AI novinek a vlastního technologického nadšení na úkor vlastní energie a kreativity. Nemáte to občas stejně?